Co si sbalit na několikaměsíční cestu a trek (nejen) v Himalájích

Otázka co si sbalit mě provázela několik týdnů před odletem. Týden před cestou jsem si vytvořila seznam a den před odletem jsem si teprve zkoušela zabalit. Tenhle nešvar mi zůstal i po škole - vše na poslední chvíli.

Když se člověk balí na dlouhou cestu, záleží na tom, kam jede, jaké počasí bude, co bude podnikat a také na tom, zda je muž, nebo žena.

Zprvu mě děsilo hlavně to, že se chystáme jak do léta, tak do zimy. Budeme se pohybovat v tropech, u moře, v horách a možná i v monzunech a sněhové nadílce. Zkrátka sbalit se do teplot v rozmezí od +35 do -5 vyžaduje značné množství kreativity a velký batoh. Do toho jsem se také zprvu balila, ale poté, co jsem ho naložila na záda bych mohla konkurovat nepálským nosičům. S vypětím jsem ho shodila ze zad a rozhodla se pro nekompromisní vyřazování věcí. Nakonec jsem se vešla do 30l batohu s váhou okolo 9,5 kilo bez vody. Jestli některé věci byly zbytečné, nebo mi něco bude chybět posoudím asi až za pár měsíců.

Páti věci

Tak jdeme na to. Jednotlivé díly mého cestovního seznamu jsou vyznačeny tučně.

Začněme oblečením

Určitě je dobré vzít si boty. Záleží, jak moc budeme chodit a kde se budeme pohybovat. Abych upřesnila hlavní cíle naší cesty - začínáme v Thajsku a poté se přesuneme do Nepálu, kde máme v plánu uskutečnit trek přes tři sedla (prodloužený Everest base camp trek). Boty to chce tedy pevné - nízké trekové, nebo pohorky (za sebe doporučuji značku La Sportiva, konkrétně model TX4 - nohy jak v obláčku a bez puchýřů). Dále jsem přibalila lehké sandálky na ťapkání po městě a na kratší vzdálenosti.

Na řadu přichází ponožky. Sbalila jsem si 4 páry bambusových nízkých ponožek, jedny nízké trekové, teplejší kompresní podkolenky (na trek) a merino teplé na spaní. Pokud člověk nejede do zimy, stačí mu pár krátkých ponožek.

Kalhoty jsem si sbalila trekové (Decathlon), merino na spaní, nebo jako teplá spodní vrstva (Devold), obyčejné černé legíny a v Thajsku jsem si zakoupila jedny harémové, tudíž jsem znásobila objem - přesný opak toho, co jsem chtěla. Šortky jsem si po dlouhé úvaze vzala jen jedny, když bude teplo, budu střídat šortky-šaty-šortky-šaty. Šaty mám také jedny, delší, zakrývající ramena i kolena, což je velice praktické, pokud se chystáte do muslimských zemí, nebo do buddhistických chrámů či jiných památek. K půjčení bývá sice k dispozici sarong (šátek), ale vzdušné šaty jsou narozdíl od uplých šortek v horku k nezaplacení.

Co se týče spodního prádla, mám s sebou jednu podprsenku a druhou sportovní, kterou využívám i jako vršek od plavek. Spodní díl jsem si vzala plavkový. Snažila jsem se uspořit místo kde se dalo, no. Kalhotek mám 8 párů s tím, že polovinu tvoří materiál bambus, nebo merino vlna.

Těžké rozhodování probíhalo u triček. Chtěla jsem si jich vzít co nejméně, jelikož jsem se domnívala, že dobře padnoucí tričko nebude problém koupit. A to se i potvrdilo. Vzala jsem si tedy pouze 2 merino krátké trička na trek, dvě lehká tílka a jedno lehké tričko s dlouhým rukávem. Ocenila jsem ho v Thajsku na motorce, když jsem nechtěla jezdit zabalená v teplé mikině, ale chtěla jsem mít zakrytou kůži.

Mikinu mám pouze jednu. Teplou, opět z merino vlny (Devold).

Hodně místa mi zabírají bundy. Nakonec jsem usoudila, že si musím vzít dvě. Předpověď počasí pro květnové Himaláje hlásí déšť a nahoře bude pěkná zima. Vzpomínám na Kolumbii, kde jsem nepromokavou bundu velmi ocenila. Vzala jsem si tedy jednu nepromokavou a jednu péřovou (Warmpeace).

A teď k těm drobnostem, které mi poslouží až v chladných oblastech. Je to merino nákrčník - ten se bude hodit v Himalájích - jednak až bude člověk vdechovat ledový vzduch, ale také prach z cest. Rukavice, čepici, čelenku a kšiltovku - ta mi přijde nedoceněná, mě ale zachraňuje před úpalem, úžehem a spálenou pokožkou hlavy. Lze vyměnit za klobouk (a v případě, že se vydáváte do míst, která obývají komáři lze pořidit i klobouk s moskytiérou - dva v jednom!) Já jsem si pořídila moskytiéru přes hlavu v army shopu. Přeci jen někde budeme spát venku a nestojím o pavouky v uších a komárech lačnící po mé krvi. No a v neposlední řadě sluneční brýle, to je samozřejmost.

Pokračujme drogerií a hygienou. To je nemalá položka v mém seznamu. Ženský, no.

Jelikož si každé ráno a večer čistím zuby, beru si samozřejmě kartáček na zuby, pastu a mezizubní kartáček. Tohle vše ve velmi praktickém balení Curaprox - rozhodně doporučuji, neválí se vám pak kartáček někde v batohu, pasta lze doplnit. Dále jsem si vzala holítko, pinzetu, hřeben a gumičky.

Šampon, sprchový gel, nebo třeba opalovací krém jsem si sice mohla koupit na místě, ale mám své oblíbence a shánět v Asii drahý opalovací krém se mi nechtělo. Vzala jsem si tedy vše své. Tuhý šampon s kondicionerem (Kvítok), tuhé přírodní mýdlo s mákem (skvělý peeling v tropech) a ještě jedno třezalkové na poranění, tuhý deodorant s mátou a citronovou trávou (také Kvítok) - máta nebo citronová tráva je skvělá v tom, že odpuzuje komáry. Repelent jsem si ale koupila až na místě. V dnešní době nesmí chybět dezinfekce a roušky či respirátory.

Co se týče líčení a odličování, vzdala jsem si makový olej na pleť, kterým se můžu i odlíčit, znovupoužitelné odličovací tamponky (4ks), makeup, řasenka a krém na pleť z Havlíkovy apothéky, konkrétně Sněhová vločka (do zimy a i jako ochrana před suchým vzduchem).

Dále nemohl chybět opalovací krém. Beru vždy SPF50, pokud se chce člověk koupat v moři, je fajn koupit ekologický, který neškodí korálům. Já jsem brala i další do zimy (od Lifesystems).

Pak už jen takové drobnosti, bez kterých bych se možná mohla obejít. Suchý šampon, mastička na opary a gel po bodnutí hmyzem.

Na praní oblečení jsme si vzali starého ozkoušeného Jelena (tuhé mýdlo). Občas si necháme vyprat v místních prádelnách. Merino oblečení stačí vyvětrat.

Jeden týden v měsíci ocením menstruační kalíšek, který je nutnou součástí mojí výbavy.

Léky a lékárnička

Na tuto cestu jsem si speciálně pořídila lékárničku, kde najdu spoustu věcí které se můžou hodit. Léky každý dle své úvahy - něco na střevní bakterie, na bolest hlavy, na alergii…

Elektronika

Rozhodně nejtěžší položka v mém batohu. Vzala jsem si notebook (+ nabíječka), foťák (+ nabíječka a baterie), pevný disk, čelovka, hodinky, powerbanka, mobil, sluchátka. K tomu kabely a je z toho slušná motanice.

Ostatní

Pokud se člověk chystá trekovat a spát v přírodě za přijatelných teplot, měl by si vzít spacák, nejlépe třísezónní. Já jsem si jeden takový vzala. Péřový od značky Mountain Equipment. Mám ho už dlouho a je na něj spoleh. K tomu jsem si vzala pěnovou karimatku. Jestli člověk neřeší každé kilo, nebo mu nevadí investovat do lepší karimatky, určitě se dají sehnat skvělé nafukovací, lehké a sbalitelné do pěkných rozměrů. Lze to brát jako investici a znatelné zvýšení tepelného komfortu. Já jsem se ale bála propíchnutí a vsadila na ověřenou klasiku. Jako podklad pod karimatku se hodí Tyvek, používaný ve stavebninách. Je to lehký a velmi odolný materiál. Aby na nás v noci někde nepršelo, koupili jsme si tarp od značky Jurek. Zatím jsme ho ale neměli možnost vyzkoušet. Trekové hole si také vezeme z Čech, stejně jako vložku do spacáku nejen pro zvýšení tepelného komfortu.

Na závěr přidávám pár drobností a vychytávek, které se mi osvědčily a třeba někomu přijdou vhod. Je dobré mít s sebou šňůru na prádlo. Buď obyčejný špagát, nebo koupit vylepšenou verzi v některých obchodech (pod7kilo, nalehko). Špunt do umyvadla - hodněkrát jsem zápolila s umyvadlem, když jsem si chtěla vyprat, ale neměla jsem ho čím ucpat. Koupila jsem si tedy univerzální špunt (pod7kilo) a praní je hned o něco jednodušší. Na cesty si s sebou vždy beru kapsičku na doklady, kde mám všechny důležité věci, které mám při ruce. Pokud cestuji s krosnou a chci si zajít na krátkou procházku, nebudu tahat celý batoh. V tomhle případě se hodí malý skládatelný batůžek, nebo lehká látková taška přes rameno.

Když přiletíme na letiště, většinou si ihned kupujeme místní simkartu. Je fajn mít s sebou něco, čím otevřeme zdířku v mobilu. Postačí jehla, nebo náušnice.

V deštivém počasí oceníme nepromokavé vaky. Já mám například v nepromokavém vaku spacák a v dalším elektroniku. Nezbytností je také nepromokavá pláštěnka na batoh.

Když se chystáme do hor, většinou netaháme všechnu vodu na zádech, ale čerpáme ze zdrojů. Nemusí být ale zrovna nejčistší, hlavně když se kolem nich pohybuje dobytek, bereme tedy filtr na vodu. Pokud jedeme do oblastí, kde přes noc mrzne a my si nejsme jistí, zda ochráníme mokrý filtr před zrmznutím, nahradíme ho čistícími tabletami.

Posledními položkami, které chci zmínit jsou: špunty do uší, propiska, blok, plecháček, něco pro místní a všechny potřebné dokumenty. Špunty do uší jsem využila téměř vždy, ať už na chatách, kde se spalo ve větší místnosti, nebo v nočních vlacích. Propiska a blok se hodí vždy, když si chci něco důležitého poznamenat (ikdyž už to pomalu nahrazuje poznámkový blok v mobilu). Plecháček využívám zejména na horách, když si s sebou vezmu čaj, nebo překapávanou kávu. Není nad to si při ranním svítání vychutnávat chuť a vůni umleté kávy. A co se týče věcí pro místní - myslím tím buď pohlednice s Českou republikou, nebo nálepky, na kterých bude česká vlajka, nebo zkrátka něco, co bude reprezentovat zemi, nebo místo odkud pocházíme. Nerozdáváme na potkání, ale pokud se s někým sblížíme a jeho bude zajímat odkud jsme, rádi mu to předáme.

Důležité je hlavně nezapomenout pas, mít uzavřené cestovní zdravotní pojištění, vyřešená víza a pokud cestujeme déle než půl roku, zvážit možnost odhlásit se ze zdravotního pojištění ČR. My to udělali.

Zobrazit seznam věcí